Reklama
 
Blog | hasmik@kroupovi.cz

Děti, dospělí&nebe

Začalo to asi takhle.Proč  nevypadáš, tak jak vypadáš? A kdy je pozdě? Pozdě je teď? A jakou má barvu gentleman? Růžovou? A tady vypadáš rozkošně, mami.Nepřestává se smát té fotce s panenkou. Chudák dítě. Z fotky je mi k pláči. Už od malička. Proč vy dospělí pořád říkáte „ach bože“. Protože se to někdy nedá vydržet. A namaluješ mi něco do památníku? Budu překládat pohádky, z arménštiny. Kdo určuje pro koho je (ne) dostatek peněz (ne) dostačující? Podle čeho se určuje míra (ne)dostatku? Chtěla bych tě potkat, někde, jen tak. Učit se s tebou znakovou řeč a číst ti. Až budu velký, tak budu pěstovat kytky, to bude moje práce. Protože mám rád slunečnicový semínka, posolený. Budu pěstovat slunečnice. Ty máš špatný mozek na hraní, jak jsme hráli tu hru, tak jsi mě nenechala vyhrát. To se nerozumíme, musíme se rozejít, jako ty s tatínkem. A kam půjdeš? Nevím. A teď mi rozumíš? Trochu? Jo rozumím ti hodně, to už se nemusíme rozcházet, to jsem rád. I já jsem ráda.Pošli mi adresu, pošlu ji dárek k narozeninám. Myslíš, že potřebuje dárky? Potřebuje lásku, čas a pozornost. Tvoji. Vím, že tu někde jsi a zase tě uvidím.

Jaká sebeúcta, jaké tradice, jaké hodnoty…zrovna ty, který žiješ v ilegalitě. Občas ji potkám. Cestou domů, zahne do ulice dřív než já, takže si nevšimne,že celou cestu jdu za ní. Chce se mi oslovit ji, chce se mi, aby věděla, že za ní jdu. Jenže proč? O čem se budeme bavit, budeme-li se o něčem bavit? A co emoce? Jsou vůbec nějaké? Cítím k tobě něco? Jde to vůbec? Matka. Kolikrát jsem se přemohla, kolikrát jsem přesvědčovala sama sebe, ať do toho jdu, že to zvládnu. Přijde mi, že jsi do nás přestala moc brzo investovat, svůj zájem, svoji pozornost, lásku, samu sebe, takže se ti teď oprávněně nic nevrací, není co, není z čeho. Jsi vydaná na pospas naší vůle a milosti, jenom proto, že jsi člověk. Naštěstí, bohužel? Raději přejdu na druhou stranu, v domnění, že cestou koupím nějaké rohlíky a nic to se mnou ne(u)dělá.

Napsal dobrej dopis, aspoň něco. Děkuje za rady do života a bude se chovat k ostatním, tak jak si to ti ostatní zaslouží. Podle čeho určuješ kdo si co od tebe, kdy a proč zaslouží? Jakým právem? Každé ráno několik ásán, uvolňující, uklidňující, lepší než sex. Pomalu si plním sen, že když „only when you are empty, are you standstill and balanced“. Břicho je klidné a měkké. A mělké.

Každé ráno se dívám nahoru, mám jich několik desítek, možná stovek, postupně je promazávám. Tahle mi připomíná mapu části světa. Baví mě tvary, obsažnost, hustota, hutnost, konzistence, jak píšou letadla, jak se kříží, pár ptáků, sem tam padák, nebo balon. Nejkonějšivější je nekonečná modrota, ztratit se a nikdy se nenajít.V nebi…

heaven

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama